Špendlík žlutý
Raná moravská odrůda s osobitou chutí a výrazným aroma, vhodná pro pálení i marmelády.
Přímo od pěstitele
vše, co prodáváme, jsme sami vypěstovali v Hruškách u Brna
Biostromy
naše stromy mají jako první v ČR certifikaci BIO – pěstujeme je podle zásad ekologického zemědělství
Všechny stromy a keře jsou prostokořenné
stromy snadno zasadíte – jsou bez zeminy, mají odhalené kořeny
Špendlík žlutý (nebo také špendlík domácí či špendlík obyčejný) byl tradičně pěstovaný zejména na Moravě. Plody jsou středně velké, sytě žluté, švestkovitého tvaru, šťavnaté a s příjemnou, lehce mandarinkovou vůní. Dužnina se dobře odděluje od pecky a chuť je výrazná, lehce kořenitá. Plody jsou velmi vhodné k destilaci – i přes nižší výtěžnost byla pálenka ze špendlíku tradičně velmi ceněna. Skvěle se hodí i na marmelády. Dozrává už v první polovině srpna a patří mezi nejčasnější odrůdy špendlíků.
Špendlík žlutý je taková „meruňka“ pro 21. století. Zatímco většina meruněk zmrzne, špendlíky se drží a když je dobře zpracujete do marmelády, jsou chuťově téměř k nerozeznání od té z meruněk.
Strom roste středně bujně, tvoří vysokou kulovitou korunu, není náročný na půdu, ale na kvalitních půdách lze pěstovat až do 600 m n. m.
Na rozdíl od myrobalánu, kterému se často také říká nesprávně špendlík, špendlík žlutý je malá žlutá švestka s oválným tvarem, která se od pecky dobře odděluje. Zatímco myrobalán je v krajině častý, skutečných špendlíků je v krajině jen pár, protože je zlikvidovala šarka. Na Moravě je jen několik míst, kde roste.
Doplňkové parametry
| Kategorie: | Slivoně |
|---|---|
| Charakteristika: | stará odrůda, česká odrůda |
| ? Stanoviště: | do malých zahrad, do velkých zahrad a sadů |
| ? Péče: | vyžaduje střední péči |
| Skupina dle doby zrání: | raná |
| Nadmořská výška: | do 450 m n. m., do 600 m n. m. |
| Půda: | nevybíravá, hlinité půdy, zvládá sušší půdy |
| ? Výška stromu: | 6 m |
| ? Průměr koruny: | 4 m |
| ? Kvetení: | středně mrazuvzdorné květy, samosprašná |
| ? Plodnost: | 5–8 let po výsadbě, střední úrody, každoročně |
| Barva plodů: | žlutá |
| ? Sklizeň: | červenec (2. polovina), srpen (1. polovina) |
| ? Skladovatelnost: | 7 dní po sklizni |
| Zpracování: | destiláty a pálenky, marmelády a džemy, přímý konzum |
| Dužina: | jde dobře od pecky |
| ? Odolnost otlakům: | malá |
Hodnocení produktu
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
Diskuze
Výpis diskuzí
Lenka
Dobrý den, tyto žluté švestky máme od našeho dědy, říkal jim cukrářské švestky, a jsou opravdu tak skvělé, jak se v nabídce píše. Kvetou brzy, proto nám v podhůří Krkonoš často zmrznou. Dozrávají v první polovině srpna. Když se letos zadařilo a stromy jsou obsypané, musím všechno zpracovat, aby nám nechyběly v dalších přibližně 2 letech jídelníčku. Malá nevýhoda je, že z kořenů vyrůstá mnoho dalších výrostků, musí se pečlivě obsekávat. Ale každý tento výhonek je pravý, není planý. Zdravím další příznivce těchto švestek - slivoní špendlíků žlutých.
Tonda
Zdravím, chtěl bych se zeptat jak je to s odolností vůči nemocem. Mám totiž dojem, že kvůli tomu se nepěstuje a vymizela
Dominik Grohmann
Hezký den, ano máte pravdu. Špendlík žlutý je citlivý k šarce. Takže se dá sázet na lokality, kde se šarka nevyskytuje, jinak je to sázka do loterie, protože nějaké projevy se většinou objeví. Vždy záleží na tom, jak silný tlak šarky na místě je a za jakou dobu ji chytí. Podle toho je pak napadený.
Pohodový den přeje
Dominik
